BALET V KINĚ
DON QUIJOTE Z BOLŠOJ TEATRU V MOSKVĚ!

V rámci cyklu BALET V KINĚ uvádíme další ze „zlatého fondu“ klasických baletů 19. století, kterým je divácky oblíbený Don Quijote. Nádherný, temperamentní balet plný horkého španělského slunce, podle románu Miguela Cervantese, originálně vytvořený pro Bolšoj Mariem Petipou v roce 1969. Současná revize choreografie byla vytvořena bývalým šéfem Bolšoj Baletu Alexejem Faděječem.
Don Quijote je jedním z nejpopulárnějších baletních titulů, je plný technických fines. Můžeme říci, že Don Quijote je „Carmen v baletu“.
 

  Neděle 10. února 2013 v 15,45 hodin
DON QUIJOTE

Balet s prologem a ve třech dějstvích.
Hudba: Ludwig Minkus

Libreto podle románu Miguela Cervantese Marius Petipa
Choreografie: Marius Petipa, Alexander Gorsky, Alexej Faděječev

Premiéra 14.12.1869, Velké divadlo, Moskva

Obsazení:
Kitri / Dulcinea : Natalia Osipova
Basilio : Ivan Vasiliev
Don Quijote : Alexei Loparevich
Sancho Panza : Alexander Petukhov
Gamache : Denis Savin
Lorenzo : Yegor Simachev

Sólisté a sbor baletu Bolšoj těatru v Moskvě

Délka přímého přenosu cca 2 hodiny 50 minut,
včetně dvou přestávek

Slavný Cervantesův renesanční román Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, popisující příhody tragikomického poutníka za iluzí, který sní nad četbou starých románů o hrdinských skutcích, a především o lásce ke krásné Dulcinee, inspiroval (hlavně ty jeho části, které vypravují příběh Kitri a Basilia) od doby svého vzniku nejen básníky, ale také řadu hudebních skladatelů...
Populární baletní titul na motivy jednoho z nejslavnějších španělských románů Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, s hudbou vídeňského skladatele, dirigenta a houslisty Ludwiga Minkuse, byl poprvé uveden v moskevském Velkém divadle 26. prosince 1869 v choreografii Maria Petipy. V této první, moskevské verzi bylo vedle tanečních čísel pro hlavní pár věnováno hodně prostoru pantomimě a samotný Don Quijote se dostal k výraznější akci jen ve scénách setkání s potulnými komedianty a boje s větrným mlýnem. Sám Petipa dva roky po této premiéře provedl změny ve svém nastudování. Zvýšil především technickou náročnost rolí Kitri a Basilia a rozšířil scénu snu. V roce 1900 do Petipovy choreografie významně zasáhl jeho odchovanec, Alexander Gorskij, který především zvýraznil funkci sboru, jehož nově postavená čísla utvořila základ, ze kterého vyrůstají sólové výstupy. Do děje také vložil dvě nové sólové role, Mercedes a Espadu. Gorskij tak poprvé realizoval své pojetí klasického baletu jako tanečního dramatu. V zahraničí se Don Quijote začal objevovat teprve během druhé poloviny 20. století; zásluhu na tom mají zástupci ruské baletní školy, zvláště špičkoví tanečníci, kteří byli zároveň choreografy. Československá premiéra baletu se uskutečnila v Praze, ve Smetanově divadle, 19. 12. 1986. Inscenací, která se udržela na repertoáru až do roku 1997.

 

   

 

 

 

Don Quijote je balet o prologu a třech dějstvích. Hlavní dějová linie milostného příběhu o zakázané lásce Kitri a Basilia je prolínána se snovým a fantaskním světem Dona Quijota, který se vydal hledat, společně se svým věrným Sanchem Panzou, dámu svého rytířského srdce. Ústředními postavami v tomto pojetí proto nejsou rytíř smutné povahy a jeho sluha Sancho Panza, ale mladí milenci Kitri a Basilio, kterým v lásce brání Kitrin otec Lorenzo a bohatý nápadník Gamache. Právě díky Donu Quijotovi se jim nakonec podaří svůj cit naplnit.

 

 

  Bolšoj balet je bezesporu jeden z nejlepších baletních souborů na světě. Jeho tradice se odvíjí už od carského Ruska, ve 20. století si vybrousil svůj typický až atletický styl a i dnes je plně hoden svého jména.  Bolšoj balet zvolil pro přenosy do kin tradiční klasické klenoty svého repertoáru. Virtuozitou jejich provedení si dobývá srdce diváků po celém světě již řadu let.

Něco málo z historie:
Rusko a Francie se pořád přou o velkolepého tanečníka a baletního mistra Mariuse Petipu – každá země ho pokládá za svého. A má k tomu pádné důvody. Marius Ivanovič Petipa se narodil ve francouzském Marseille
11. března 1818. Jeho otec Jean-Antoine Petipa byl baletním tanečníkem, a už jako dítě vystupovat Marius na jeviště v baletech, které nastudoval otec. S ním také vystupoval pohostinsky ve Francii, USA a Španělsku.
V r. 1847 byl pozván do Ruska, kde tančil hlavní party v tehdejších baletech Paquita, Esmeralda, Faust
a Corsaire. Kromě toho zkoušel své síly jako baletní mistr a zároveň tančil ve vlastních inscenacích. Proslavil se
v r. 1862, kdy nastudoval Pugniho balet La Fille du Pharaon (Faraonova dcera). Poté nastudoval
přes 50 originálních baletů. Za vrchol jeho tvorby se pokládají Spící krasavice a Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského, a také Raimonda Alexandra Glazunova. Druhá polovina 19. století je označována za „epochu Petipy“. Díky němu se pokládá ruský balet za nejlepší ve světě. Marius Petipa zemřel v r. 1910 ve městečku Gurzufu na Krymu.