|
Neobvyklou výstavu francouzského malíře Henriho Matisse
přichystala londýnská galerie Tate Modern. Místo klasického průřezu jeho dílem
se soustředí pouze na vystřihovánky, které umělec vytvářel v posledních letech
svého života. Kvůli operaci už totiž nemohl malovat. Přestože už mu bylo přes
osmdesát a trápilo jej křehké zdraví, francouzský malíř, sochař a ke konci
života také autor malovaných vystřihovánek Henri Matisse stále neztratil cit pro
řemeslo. Právě to se snaží dokázat výstava Matissových pozdních děl, z nichž
některá jsou tak velká, že zabírají celé zdi. Expozice se otevřela v londýnské
galerii Tate Modern, později odsud zamířila do Muzea moderního umění v New
Yorku. Čtyři Matissova díla nazvaná Modré nahotiny se tu vedle sebe ocitají
poprvé od chvíle, co je umělec vytvořil na jihu Francie koncem 50. let. “Tato
díla vedle sebe stála ve studiu, ale od té doby bylo takřka nemožné je vidět
pohromadě,” řekl na tiskové konferenci Nicholas Serota, ředitel galerie Tate.
Podle něj jsou díla v Británii k vidění vůbec poprvé. Ředitel galerie také
připomněl, že vystřihovánky nejsou zdaleka jen dětskou záležitostí. “Dokonce
bych řekl, že děti se vystřihovánkám ve školách věnuji stále častěji právě díky
lidem, jako byl Matisse,” řekl ředitel a upozornil na film, který se promítá na
začátku výstavy. V něm je stárnoucí malíř zachycen, jak s obdivuhodnou zručností
vystřihuje z papíru. “Dobře se podívejte, o jak prostý se jedná formát a jak
složité kompozice v něm přesto mohou vzniknout. Chtěl bych vidět dítě, které by
umělo Modrou nahotinu namalovat tak, aby ženské tělo zachytila stejně věrně jako
na těchto čtyřech dílech," prohlásil Serota. Na výstavě se vedle sebe znovu
ocitají také dvě obří vystřihovánky nazvané Šnek, které pocházejí ze sbírek Tate,
a Vzpomínky na Oceánii. Obě vznikly v roce 1953, ovšem každé dílo se dostalo do
rukou jiného majitele. Na výstavě je doplňuje Matissova Velká kompozice s
maskami, která pochází ze stejného roku. Tu zapůjčila pro změnu Národní galerie
umění ve Washingtonu. “Všechna tato díla spolu úzce souvisí, stačí se podívat na
fotografii z Matissova studia, kde byla ještě vedle sebe. Teprve později je
autor oddělil,” řekl Serota. První z místností, kde je expozice instalovaná,
obsahuje také několik Matissových olejomaleb. Tím chtějí kurátoři ukázat, že
formy, které umělec později využíval na papíře, navazují právě na jeho malbu.
Poté, co Matisse roku 1941 podstoupil operaci, se jeho zdraví natolik zhoršilo,
že už jej malba vyčerpávala. Proto se upnul k vystřihovánkám, jimž se nakonec ze
všech forem věnoval nejvíce. Na výstavě je zastoupeno celkem 130 děl povětšinou
v lehce ztlumeném světle. Jiné skončily za sklem, přestože podle Seroty nejsou
tak křehké, jak se mohou zdát. “Musíme je pochopitelně vystavit co nejméně
světlu, ale zatím se zdá, že vydrží víc, než jsme čekali.” |
