Motto:
„Vaše vstupenka do Metropolitní opery na velkém filmovém plátně … a ušetříte za letenku!“

Přenosy Metropolitan Opera: Live in HD kombinují špičkové operní umění s nejmodernějšími technologiemi. HD (High Definition) je akronym pro vysoké obrazové rozlišení, které svou kvalitou daleko převyšuje kvalitu formátu DVD. Zvuk je přenášen v prostorovém šestikanále 5.1. Oko kamery se během přenosu dostane podstatně blíže k dění na jevišti než oko diváka, byť sedícího na těch nejlepších místech přímo v Metropolitní opeře. Diváci přenosů si tak v kinech mohou vychutnávat úžasné detailní záběry, které by v samotné Met nikdy neviděli, a které jim zajištuje více než deset kamer zaznamenávajících představení. Výsledkem kombinace bezchybně zvládnutého filmového řemesla a výsostného interpretačního umění zpěváků, režisérů, dirigentů, hudebníků a dalších umělců Metropolitní opery pak je, jak napsala MF Dnes: „magické a vášnivé drama“. Přenosy nabízejí ty nejlepší z nejlepších z řad interpretů i inscenátorů, kteří v operním světě momentálně působí. „Třešinkou na dortu“ jsou pak rozhovory s interprety představení v přestávkách, kdy se také představují různé skryté složky operního domu, jako jsou například garderobiéra, jevištní technika a přestavba scény, pomocný zvířecí park, orchestřiště atd. Průvodkyněmi rozhovorů a pohledů do zákulisí jsou opět hlavní hvězdy, jako jsou Fleming, Voigt, Dessay, Graham, Hampson, Baryšnikov a další.

A jak takový přenos probíhá?
Satelitní přenos je přenos signálu představení z Metropolitní opery, v kterém se používá satelitní signál – v našem případě v HD rozlišení a 5.1 zvuku. Aby mohla kina přijímat tento signál musí být vybavena digitálním HD satelitním kompletem, který je připojen na audio a video systém kina. Během představení je před Metropolitní operou v NY umístěn přenosový vůz obsahující potřebné technické zázemí. Obraz a zvuk který je přijímán ze sálu a jeviště Metropolitní opery je v přenosovém voze zpracováván a pomocí satelitního signálu přenášen do satelitu a odtud dále do kin, v nichž přímý přenos probíhá. Zde ho přijímá a zpracovává receiver. Na jevišti a v sále opery je umístěno několik kamer a množství mikrofonů, které snímají zvuk a obraz představení. Tento je posílán do přenosového vozu, kde je on-line zpracován střihačem a zvukařem do podoby, jež je poté přenesena do kin. Opery v New Yorku začínají v Metropolitní opeře okolo 13 - 14 hodiny odpoledne. Díky časovému posunu ale začínají přenosy v České republice až v 17 či 18 hodin večer tentýž den. Samotná opera je uváděna v jazyce svého tvůrce, tj. italsky, francouzsky, atd. Náš divák však má k dispozici i české titulky a může se tak lehce orientovat v ději. České titulky však nejsou během přímého přenosu součástí satelitního signálu (nejsou v obraze) – k představení jsou dodávány externě až v konkrétním kině, kde přímý přenos probíhá. Vše „zajistí“ počítač, který je napojen na dataprojektor a prostřednictvím speciálního titulkovacího softwaru, ve kterém jsou české titulky nahrány, jsou jednotlivé titulky promítány na podplátno (pod hlavním projekčním plátnem). A obsluha počítače české titulky ručně posouvá – musí sledovat anglické titulky v obraze a podle nich pak posouvat ty české. Ty se ovšem nemusí úplně přesně shodovat s anglickým titulkovým překladem, protože jsou „upraveny“ na české libreto… Každý divák obdrží ke každému přímému přenosu večerní program (s popisem děje opery, pěveckým i hudebním obsazením). Grafika i text české verze programu je z velké části totožný s originálním programem Metropolitní opery.

Nejzářivější hvězdy operního nebe
Tak jak je v případě Metropolitní opery dobrým zvykem, můžeme se vždy těšit ze skvostných výkonů absolutní světové špičky a nejzářivějších hvězd operního nebe. Jména jako Netrebko, Alagna, Álvarez, Beczala, Blythe, Borodina, Dalayman, Damrau, Daniels, Dessay, DiDonato, Fleming, Frittoli, Garanča, Giordani, Graham, Hvorostovsky, Kaufmann, Keenlyside, Kwiecien, Mattei, Mattila, Pape, Voigt či Westbroek, jsou nespornou zárukou nezapomenutelných zážitků z výsostných vod mistrovské vokální interpretace. Z hvězdných maestrů, kteří v sezóně 2012/2013 stanou za dirigentským pultem, jmenujme Fabia Luisiho, Daniela Gattiho, Marca Armiliata, Harryho Bicketa či Semjona Byčkova.

Sezóna 2012/2013 přímých přenosů z Met ve znamení Verdiho oper
Tato sezóna, celosvětově již sedmá a v ČR šestá v pořadí, nabídne 12 přímých přenosů a zahrnuje inscenace jak zbrusu nové, tak i ty, které jsou již léty prověřené. Klíčový prvek sezóny napovídá už pohled do kalendáře: přední italský komponista Giuseppe Verdi bude mít v roce 2013 dvousté výročí svého narození. Velkolepé oslavy slibuje zařazení hned čtyř z jeho děl do přenosové série: Otello, Maškarní ples, Aida a Rigoletto. Jako newyorská premiéra bude uvedena opera Tempest současného britského skladatele Thomase Adèse na motivy Shakespearovy hry Bouře. Pro pražské publikum bude jistě mimořádně lákavá možnost srovnaní špičkové inscenace Wagnerova Parsifala v režii Jiřího Heřmana v našem Národním divadle s novou inscenací poslední Wagnerovy opery v Met. Kromě divácky populárních a mimořádně oblíbených děl je ve výběru titulů i několik opravdových lahůdek: Berliozovi Trójané, Händelův Julius Cézar či veristická opera Francesca da Rimini, jejímž autorem je Riccardo Zandonai. Posledně jmenované dílo, které pochází z roku 1914, nebylo například v Národním divadle v Praze doposud nikdy uvedeno. Trójané se na našem území dočkali pouze jedné inscenace, a to za druhé světové války v Brně a pod taktovkou Rafaela Kubelíka.

Program sezóny 2012/2013

Anna Netrebko (Adina), Matthew Polenzani (Nemorino), Mariusz Kwiecien (Belcore), Ambrogio Maestri (Doctor Dulcamara)

Nápoj lásky z roku 1832 patří k nejoblíbenějším Donizettiho operám a komickým operám vůbec. Libretista Felice Romani si vypomohl libretem Eugena Scriba k Auberově opeře Čarovný nápoj z roku 1831. Děj je komickou parafrází na pověst o Tristanovi a Isoldě, kterou hlavní hrdinka Donizettiho opery, bohatá a krásná Adina také předčítá své přítelkyni. Do Adiny je marně zamilován mladý plachý venkovan Nemorino. Nápoj lásky patří k nejoblíbenějším Donizettiho operám a komickým operám vůbec.

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Renée Fleming (Desdemona), Johan Botha (Otello), Michael Fabiano (Cassio), Falk Struckmann (Iago)

Jeden z vrcholů Verdiho díla. Opera o čtyřech jednáních, italské libreto napsal Arrigo Boito, na základě divadelní hry Williama Shakespeare Othello, mouřenín benátský. Premiéra 5. 2. 1887 se stala událostí a ulice kolem La Scaly byly přeplněny davy lidí. Opera se okamžitě vydala na vítěznou cestu do světa. Už 7. 1. 1888 ji díky pohotovosti ředitele Františka Adolfa Šuberta česky uvedlo také pražské Národní divadlo...

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Audrey Luna (Ariel), Isabel Leonard (Miranda), Iestyn Davies (Trinculo), Alek Shrader (Ferdinand), Alan Oke (Caliban), William Burden (King of Naples), Toby Spence (Antonio), Simon Keenlyside (Prospero)

Bouře je nejznámější divadelní romance proslulého anglického básníka a dramatika Williama Shakespeara, která inspirovala mnohé autory. V roce 2004 ji zpracoval Thomas Adés jako operu, která zde bude mít newyorskou premiéru.

Uváděno v anglickém originále s anglickými a českými titulky.

 Lucy Crowe (Servilia), Barbara Frittoli (Vitellia), Elîna Garanča (Sesto), Kate Lindsey (Annio), Giuseppe Filianoti (Tito)

Operu Titus si objednali Čeští stavové k příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. Text napsal Caterino Mazzola podle Pietra Metastasia. Mozart se jakoby hudebně vracel ke svým prvním operám – používá tradiční schéma střídání árií a recitativu, ale v melodické stavbě ohromuje svou invencí. Děj se odehrává v Římě v r. 79 n.l. a je plný politických a mezilidských intrik kolem římského císaře Tita.

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Sondra Radvanovsky (Amelia), Kathleen Kim (Oscar), Stephanie Blythe (Ulrica), Marcelo Álvarez (Gustavo III), Dmitri Hvorostovsky (Anckarström)

Opera o třech dějstvích, libreto by Antonio Somma, podle divadelní hry „Gustave III ou Le bal masqué“ Eugène Scriba. Verdiho opera Maškarní ples z roku 1859 patří mezi repertoárové stálice operních divadel. Libreto opery od Antonia Sommy zpracovává skutečnou historickou událost o švédském králi Gustavu III. z 18. století. Libretistovou předlohou se stalo dramatické zpracování Eugèna Scribea, který zpracoval námět vraždy krále Gustava pro operu D. F. E. Aubera. Vzhledem k tomu, že si cenzura nepřála, aby se na jevišti předváděla vražda krále, musel Verdi své dílo několikrát upravovat.

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Liudmyla Monastyrska (Aida), Olga Borodina (Amneris), Roberto Alagna (Radames), George Gagnidze (Amonasro), Štefan Kocán (Ramfis), Miklós Sebestyén (král)

Dramatická opera o čtyřech dějstvích, odehrávající se ve starém Egyptě. K otevření Suezského kanálu si egyptský vicekrál Ismail Paša objednal operu u skladatele, jehož Rigoletto zahajoval roku 1869 otevření operního domu v Káhiře. G. Verdi věnoval přípravě velkou péči a vypravil se i do Egypta, aby získal vlastní představu o této zemi. Operu dokončil až po otevření Suezského průplavu (17. 11. 1869), premiéra se uskutečnila 24. 12. 1871 v Teatro del’Opera v Káhiře. Dramatický náboj příběhu etiopské princezny Aidy a egyptského válečníka Radama vyrůstá z vnitřního sváru ženy, která se musí rozhodnout mezi věrností své vlasti a láskou k muži, který patří k utlačovatelům jejího národa. Mezi láskou a povinností se ocitne i Radames, když nakonec kvůli Aidě zradí svou zem...

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Deborah Voigt (Cassandra), Susan Graham (Dido), Marcello Giordani (Aeneas), Dwayne Croft (Coroebus), Kwangchul Youn (Narbal)

Monumentální velká opera na základě druhé a čtvrté knihy Vergiliovy Aeneidy. Velká pětiaktová opera, pro kterou si libreto napsal sám hudební tvůrce. Podnět k velkolepému hudebně dramatickému dílu vzešel od kněžny Caroliny Sayn-Wittgenstein, důvěrné přítelkyně Ference Liszta. Berlioz pracoval plné tři roky na eposu o bozích a hrdinech, který od mládí důvěrně znal a z velké části recitoval zpaměti. Trójané se u nás dočkali pouze jediné inscenace, a to za druhé světové války v Brně a pod taktovkou Rafaela Kubelíka...

Uváděno ve francouzském originále s anglickými a českými titulky.

Joyce DiDonato (Maria Stuarda), Elza van den Heever (Elisabetta), Matthew Polenzani (Leicester), Joshua Hopkins (Cecil), Matthew Rose (Talbot)

Romantická tragická opera o třech dějstvích podle Schillerovy tragédie Marie Stuartovna na libreto Guiseppe Bardariho. Mocenský a osobní spor dvou velkých žen anglické historie – Marie Stuartovny a anglické královny Alžběty I. a Donizettiho melodie, které vás "chytí" hned na první poslech...

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Diana Damrau (Gilda), Oksana Volkova (Maddalena), Piotr Beczala (Duke of Mantua), Željko Lučić (Rigoletto),Štefan Kocán (Sparafucile)

"Italské melodrama" o třech dějstvích na libreto Franceska Mariy Piaveho vytvořené podle hry Victora Huga „Král se baví“. Světová premiéra se uskutečnila v benátském Teatro la Fenice 11. března 1851. O hrbáčovi, mrzákovi s výsměchem na rtech a úzkostí v duši, jenž dobře ví o nesprávnosti své služby zhýralému vévodovi, a proto tak hluboce prožívá kletbu, která padla na jeho hlavu...  to vše za doprovodu hudby o mimořádné jevištní síle a věčného přesahu.

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Katarina Dalayman (Kundry), Jonas Kaufmann (Parsifal), Peter Mattei (Amfortas), Evgeny Nikitin (Klingsor), René Pape (Gurnemanz)

Vrcholné Wagnerovo hudební drama o třech jednáních, které čerpá ze středověkých legend o Svatém grálu - legendy ze středověké poezie Wolframa von Eschenbacha z počátku 13. století. Premiéra Parsifala, Wagnerova posledního díla, se uskutečnila 26. července 1882 ve Festivalovém divadle v Bayreuthu v rámci druhých Hudebních slavností v Bayreuthu.

Uváděno v německém originále s anglickými a českými titulky.

Eva-Maria Westbroek (Francesca), Marcello Giordani (Paolo), Robert Brubaker (Malatestino), Mark Delavan (Gianciotto)
 

Opera o čtyřech jednáních na libreto Tita Ricordi vychází z dramatu Gabriela d’Annunzia na základě 5. zpěvu Dantova Pekla z jeho Božské komedie. Na pozadí rodových sporů mezi ghibelliny a guelfy ve 13. století líčí příběh nikoli milostného trojúhelníku, ale hned čtyřúhelníku, ve kterém trojice charakterově odlišných bratrů miluje krásnou mladou Francesku. Zandonaiova Francesca da Rimini je postpucciniovské hudební drama, z něhož se doslova řinou vášně – milostné touhy, nenávisti, žárlivosti, závisti. Zandonai tyto emoce vyjadřuje široce klenutými, místy až sentimentálními melodiemi a plnými, až křiklavými orchestrálními barvami. Opera, která pochází z roku 1914, nebyla doposud v Národním divadle v Praze nikdy uvedena...

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Natalie Dessay (Cleopatra), Alice Coote (Sesto), Patricia Bardon (Cornelia), David Daniels (Giulio Cesare), Christophe Dumaux (Tolomeo), Guido Loconsolo (Achilla)

Premiéra této opery, ke které napsal libreto Niccola Francesco Haym, se konala v roce 1724 v Londýně. Setkání mezi Juliem Caesarem a Kleopatrou v roce 48 před naším letopočtem je jedním z nejbarvitějších milostných příběhů dějin, ve kterém se spojují válečné události, milostné zápletky, intriky, dobrodružné zápasy a exotické prostředí. Pomocí mimořádně nákladného obsazení, které na začátku a na konci představují hned čtyři lesní rohy, líčí Händel svým typickým způsobem postavy ve všech aspektech. Skladatelovi současníci se naprosto shodli v tom, že Händel vytvořil operu, která „nabízí nadmíru krásy všeho druhu.“

Uváděno v italském originále s anglickými a českými titulky.

Předprodej vstupenek
Základní vstupné 340 Kč – prodej jednotlivých vstupenek od 1.8.2012 v pokladně kina Vesmír
Zlevněné vstupné 300 Kč pro studenty, důchodce, ZTP - prodej jednotlivých vstupenek od 1.8.2012 v pokladně kina Vesmír
Zlevněné abonentní vstupné 270 Kč (při současné koupi minimálně 5 ks vstupenek z programové nabídky – omezený prodej od
1.7.2012 do 31.7.2012 v pokladně kina Vesmír