HUDEBNÍ DOKUMENT V KINĚ
RICHARD MÜLLER: NEPOZNANÝ
Intimní pohled do života legendárního zpěváka Richarda Müllera na pozadí jeho koncertního turné s kapelou Fragile. |
![]() |
RICHARD MÜLLER: NEPOZNANÝ Úterý 14. února 2017 v 19,30 hodin
Ve filmu účinkují:
Režie: Miro Remo
Doporučená přístupnost: od 12 let Originální (slovenská) verze |
Richard Müller patří již 25 let k nejvýraznějším osobnostem hudební branže v ČR i na Slovensku. Během své kariéry zažil dramatické vzestupy i pády, jednou dokonce vyhlásil, že s hudbou nadobro končí. Následně se však na scénu vrátil a zároveň se pustil do boje s neléčenou a konzumací drog akcelerovanou psychickou poruchou, maniodepresí. Dokument je intimním portrétem výrazné autorské osobnosti, která každodenně čelí množství osobních problémů i nonstop zájmu fanoušků i bulváru. Samotné natáčení filmu trvalo 3 roky, během nichž bylo natočeno více než 200 hodin materiálu a autoři hojně využívali i „home-video“ záběry natočené samotným protagonistou. Dokument v českém kontextu navazuje na umělecké dokumentární portréty analyzující inspiraci, samotu uprostřed davů či prvky autobiografičnosti, ke kterým patří například Amy či Nick Cave: 20 000 dní na Zemi. |
![]() |
![]() |
Byla by chyba přistupovat k dokumentu Richard Müller:
Nepoznaný jako ke snímku, který se snaží vytáhnout na světlo šťavnaté, málo
známé detaily ze zpěvákova soukromého života. Režisér Miro Remo sice ukazuje
Müllerovo soukromí, jeho vnitřní bitvy i nevyřešené konflikty, ale namísto
bulvární senzace přichází s výpovědí o člověku, jenž je příliš pevně chycený v
kole, z nějž nemůže – anebo nechce – vystoupit. „Týmto dom s akončí moja
kariéra,“ říká vyčerpaný a dýchavičný Müller po jednom z koncertů.„Ale hovno
končí,“ odpovídá striktně jeden z členů jeho týmu. „Ty si v štádiu, kedy skončiť
nemôžeš.“ |
![]() |
![]() |
Tvůrci – podobně jako autoři těch nejvýraznějších
nedávno vzniklých dokumentů o hudebních osobnostech (Amy nebo třeba Nick
Cave: One More Time With Feeling) – hledali momenty, ve kterých Müller
vypadává z rolí, v jakých ho veřejnost zná: z rolí zpěváka, textaře, ale
také provokatéra a šoumena. Tyto okamžiky pak patří k nejsilnějším z
celého snímku. Sledujeme tak třeba zpěváka během focení pro lifestylový
časopis, kdy upravený pózuje v pěkných kulisách, ale působí odcizeně a
ztraceně. Takové chvíle pak ještě posilují členové jeho týmu, kteří mu
pomáhají do vany, otírají mu čelo nebo mu dávají napít. Z hudební hvězdy
je najednou ceněný a drahý objekt, o nějž je nutné pečovat a dohlížet na
něj, ale těmito úkony starost končí. Se svými vnitřními úzkostmi zůstává
Müller sám. Během pauzy na cigaretu se jeden člověk z jeho týmu svěřuje
s úzkostmi, které prodělal: „Ten kto fičí s takým pocitom pravidelne, sa
asi nemá moc dobre,“ konstatuje. Müller se na chvíli odmlčí a pak
odpoví, že on se s takovými stavy vypořádává už dvacet let, a to denně. Dokument nicméně nestaví zpěváka do pasivní role trpícího člověka, jenž je zmítán svými špatně kontrolovatelnými stavy. Tvůrci dávají prostor také dvěma důležitým ženám Müllerova života – bývalé ženě Soně a zpěvačce Ivě Bittové. Ani jedna z nich se neuchyluje k propírání špinavého prádla. „Prvých päť rokov bolo skvelých,“ vypráví bývalá manželka. „Atých dalších päť... z tých som radšej veľa vytesnila,“ dodává. Podobně smířlivá je pak i Bittová, která přiznává, že na začátku vztahu měla růžové brýle. O to bolestivější byl pak pro ni náhlý konec známosti.Obě se pak nicméně shodují na zpěvákově daru zaujmout a okouzlit druhé. A jak je vidět ze záběrů koncertů anebo třeba z interakce s fanoušky, neomezuje se tato vzácná schopnost pouze na partnerské vztahy. Režisérovi Miru Removi se tak povedlo vykreslit personu, k níž není možné zaujmout jednoznačný postoj – Müller je dojemný, zranitelný a dost možná vyčerpaný člověk, který, jak tvrdí jeho bývalá žena, by rád žil v domku na pláži, kde by si skládal texty. Na druhou je ovšem také požitkářský, často zahleděný sám do sebe a okouzlený slávou.To všechno pak vytváří pozoruhodný portrét hudebníka, jehož osobnost a tvorba nemají v československém kontextu obdoby. |
![]() |
![]() |
Režisér Miro Remo (1983) vystudoval režii na VŠMU v Bratislavě. Tři z jeho studentských filmů byly uvedeny na festivalech po celém světě a získaly dohromady více než 40 ocenění. Jeho studentský dokumentární kraťas o amatérských filmařích s názvem Arsy-Versy je pak vůbec nejúspěšnějším filmem VŠMU. V roce 2014 Remo dokončil celovečerní dokument z prostředí ilavské věznice s názvem Comeback. |
![]() |
![]() |
Facebookové stránky k filmu najdete na tomto odkazu