Motto:
„Největší operní hvězdy do nejmenších detailů...“

Fantaskní opera Jacquese Offenbacha o třech dějstvích. Fantaskní proto, že v této opeře je realisticky myšlen pouze prolog a epilog. Ostatní obrazy jsou fantastická vidění hlavního hrdiny, nešťastně zamilovaného a stále lásku hledajícího básníka Hoffmanna...

Délka představení cca 225 minut včetně dvou přestávek. Konec přenosu cca ve 22,45 hodin

HOFFMANNOVY POVÍDKY
(LES CONTES D'HOFFMANN)

Sobota 31. ledna 2015 v 18,45 hodin

Jacques Offenbach
Libreto: Jules Barbier na základě krátké povídky
E. T. A. Hoffmanna

Světová premiéra: 10. února 1881, Opéra-Comique, Paříž

Hoffmann: Vittorio Grigolo
Antonia/Stella: Hibla Gerzmava
Olympia: Erin Morley
Giulietta: Christine Rice
Nicklausse/Múza: Kate Lindsey
Lindorf/Coppélius/Miracle/Dapertutto, čtyři démoni: Thomas Hampson

Dirigent: Yves Abel
Režie: Bartlett Sher
Orchestr a sbor Metropolitan Opera New York

Nastudováno ve francouzském jazyce, uváděno s anglickými a českými titulky

Věhlasný král francouzské operety Jacques Offenbach (Orfeus v podsvětí, Krásná Helena) ještě před koncem života toužil složit operu jako svůj hold „vysokému umění“. Hoffmannovy povídky měly premiéru v Paříži v roce 1881, čtyři měsíce po skladatelově smrti, a představují po hudební i obsahové stránce unikát mezi romantickými operami 19. století! Zaposlouchejte se do lyrických melodií této fantaskní opery...

Titulní postavu legendami opředeného, zhýralého poety Hoffmanna ztvární mladý romantický tenorista Vittorio Grigolo, který na scéně MET debutoval před čtyřmi lety rolí Rodolfa v Bohémě. Po jeho boku se ve dvojroli Antonie a Stelly představí abchazská sopranistka Hibla Gerzmava. Další Hoffmannovy osudové ženy zazpívají americká sopranistka Erin Morley (Olympia), kurtizánu Giuliettu Britka Christine Rice. Netrpělivě očekávaný je výkon pěvce Thomase Hampsona, který interpretuje čtyři hlavní barytonové party představující zlo. Za dirigentským pultem stane hostující Yves Abel, který držel v Met taktovku například i u oper Carmen nebo Lazebník sevillský.

Režisérského ztvárnění se před pěti lety ujal americký opěvovaný tvůrce Bartlett Sher, kterého New York Times titulují jako „jednoho z nejoriginálnějších a nejzajímavějších režisérů nejen amerických divadelních jevišť, ale i na mezinárodním poli opery“. Jeho jevištní pojetí Hoffmannových povídek, inspirované dílem Franze Kafky a Federika Felliniho, mu po výtvarné stránce pomohl přivést k dokonalosti scénograf Michael Yeargan a kostýmní výtvarnice Catherine Zuber.

Siegfried Kracauer ve své studii o Offenbachovi "Jacques Offenbach a Paříž jeho doby" z roku 1937 shrnul legendu, provázející vznik opery Hoffmannovy povídky: měl to být skladatelův duchovní odkaz, jeho věrný autoportrét jako člověka a umělce. Offenbach poznával v hlavním hrdinovi sám sebe a tak jako si Hoffmann nedokázal udržet žádnou ze svých lásek, nepodařilo se Offenbachovi uskutečnit celoživotní sen a napsat celovečerní operu. Kracauer dokonce hovořil o skladatelově paktu se smrtí; prý prosil, aby směl své dílo dokončit, a pak se jí odevzdá. Smrt však nebyla ochotná smlouvat, přišla příliš brzy. Opera Hoffmannovy povídky zůstala nedokončena. Dodnes jsou v ní skryty hádanky jako ve všech příbězích E. T. A. Hoffmanna, které tak poutaly romantiky...