Motto:
„Největší operní hvězdy do nejmenších detailů...“

Kdo by neznal slavnou pohádku o Jeníčkovi a Mařence, kteří zabloudí v temném lese a stanou se zajatci zlé Ježibaby...

Perníková chaloupka (Hänsel und Gretel), nejslavnější opera Wagnerova chráněnce Engelberta Humperdincka, byla historicky první operou, kterou Met přenášela živě po rozhlasových vlnách – psal se tehdy Boží hod vánoční roku 1931. A právě záznam mistrovského díla na motivy pohádky bratří Grimmů, v němž v roce 2007 pod taktovkou Vladimira Jurowského okouzlily publikum Met virtuózní pěvecké výkony Alice Coote v roli Jeníčka a Christine Schäfer v roli Mařenky, nadchne příznivce romanticky rozmáchlých melodií. V úloze záškodnické Ježibaby se v inscenaci, kterou Metropolitní opera posílá do kin jako vánoční dárek, představil dvojnásobný držitel Grammy a jeden z nejlepších tenoristů své generace Philip Landridge.

Sobota 9. prosince 2017 v 16 hodin

PERNÍKOVÁ CHALOUPKA
(Hänsel und Gretel)

Hudba: Engelbert Humperdinck
Libreto: Adelheid Wette podle námětu oblíbené pohádky bratří Grimmů

Světová premiéra: 23.12. 1893, Divadelní dvůr, Výmar

Obsazení:
Jeníček: Christine Schäfer
Mařenka:  Alice Coote
Čarodějnice: Philip Langridge
Maminka: Rosalind Plowright
Tatínek: Alan Held
Uspáváček: Sasha Cooke
Denice: Lisette Oropesa

Dirigent: Vladimir Jurovskij
Režie: Richard Jones
Orchestr a sbor Metropolitan Opera New York

Nastudováno v anglickém jazyce, uváděno s anglickými a českými titulky

Délka záznamu 115 minut, včetně rozhovorů. Konec záznamu v 18,00 hodin.

Kdo mlsně ujídá z epochy nevinnosti
Spolu s Mozartovou Kouzelnou flétnou patří Humperdinckova proslulá zpěvohra už téměř tradičně k titulům, kterými Met úspěšně oslovuje věkově nejpestřejší obecenstvo, včetně nejmladších diváků. Kdo by ale očekával sentimentální barvotisk s roztomilým happy endem, bude spíše zklamán. Inscenace Richarda Jonese totiž nepostrádá nadsázku a humor, zároveň však rozvíjí i dramatičtější a temnější symboliku příběhu o kanibalských spádech perníkové Ježibaby.
Podle uznalé kritiky Financial Times je inscenace především důvtipnou sondou do „deprivací, krutosti a obžerství soudobé říše pohádek“, s níž vhodně rezonuje i rozmarná scéna Johna Macfarlanea a decentně vypočtená choreografie Lindy Dobell. Tentýž list pak inscenaci ocenil coby geniálně zvrhlou verzi díla z epochy nevinnosti.

Pod romantickou taktovkou
Superlativy od kritiků sklidil mladý ruský dirigent Vladimira Jurowski, jehož dokonalé vedení – obdařené vzácnou citlivostí a romantickou vášní – The New York Times označil jednoduše jako „brilantní“, stejně jako dvojici hlavních protagonistek v rolích Jeníčka a Mařenky.
Kouzelně rozpustilý Jeníček v podání mezzosopranistky Alice Coote i uhlazeně bojovná Mařenka sopranistky Christine Schäfer stojí svým výkonem v popředí znamenitého souboru, v němž mimo jiné excelují Rosalinda Plowright jako zoufalá matka zabloudivších dětí a Alan Held coby jejich pramálo heroický otec. Nezapomenutelný part potřeštěné lidojedky Ježibaby pak ztělesnil legendární tenorista Philip Landridge – pěvec, který v inscenaci ještě s plným nasazením ztvárnil jednu ze svých posledních rolí.
Pokud autorka libreta opery a sestra Engelberta Humperdincka, Adelheid Wette, zamýšlela na sklonku 19. století pohádku bratří Grimmů uhladit a zjemnit, inscenace Met jejímu záměru vstříc příliš nevychází. Současné publikum však tento posun jednoznačně vítá – a to i v předvánoční době.